O nás

Něco málo o Nás všech :)

Chovatelská stanice ORINCO byla zaregistrována 2.12.2004. Její název nám bude stále připomínat naše labradory, kteří s námi žili před jejím založením - Falco a Orin.
První fenka se u nás zabydlela spíše náhodou až v roce 2003, a v současné době se naše smečka skládá ze čtyř psů - dvou labradorů , naháčka a jedné labradoří holky.
Když v roce 1992 přiběhl první černý labrador pod vánoční stromeček, ukázalo se to být osudným celé naší rodině. Od té doby děláme věci nevídané. Běháme po polích a lesích i v nepříznivém počasí, koupat se jezdíme jen tam, kam může i pes, sháníme bažanty kde se dá a chováme králíky. Já osobně jsem se stala členkou tří klubů, dále Myslivecké jednoty a Mysliveckého sdružení Kamenice. Zkrátka řečeno, labradoři si nás omotali kolem tlapky a usadili se nejen v domě, ale především v našich srdcích.
Při občasném odchovu hlavně černých labradorů, se snažím krycího psa vybrat podle svého nejlepšího vědomí a tak, abych si chtěla nechat štěně z tohoto spojení doma.

Více o našich začátcích se dozvíte po kliknutí sem

Milý návštěvníku našich stránek, na tomto místě se mnoho chovatelů chlubí, v čem jsou první, nejlepší, nebo jediní. Co napsat ? První - asi nic, nejlepší - marně přemýšlím a jedineční - to jsou přece naši psi pro nás. Prvním rodinným psem byl černý Briard "Marek". Neměl průkaz původu, a ani z našeho dnešního pohledu veselý život, jelikož bydlel venku v boudě a čas s námi trávil většinou jen při procházkách. Hlavně proto se stalo, že uhynul v noci sám, aniž jsme cokoli tušili.Tehdy jsme se rozhodli, že další pes bude žít už jen s námi v domě. Jenže jaký? Napsala jsem Ježíškovi, jestli by nepřinesl pejska velkého, černého, s krátkým kožíškem a mírnou povahou. Ježíšek - manžel, vzal atlas plemen psů, inzertí noviny a hledal a hledal. Tak se stalo, že v roce 1992 přiběhl pod stromeček první černý labradoří kluk Falco. Ani on ještě neměl PP. Jako mnozí jiní. i my jsme si říkali, že chceme pejska jen pro radost. Tak nač nějaký průkaz. Ve své naivitě jsme měli "štěstí", protože to byl opravdu labrador a ne kříženec. Bohužel, v únoru 1999 se mu pod krkem objevila nenápadná boulička a ortel byl zdrcující: sarkom lymfatických uzlin. Následující tři měsíce bych nepřála ani nepříteli. Pokusit se o léčbu, jestli ano tak jakou, nebo nechat věcem volný průběh? Na tomto místě bych chtěla moc poděkovat manželům Tomášů (CHS BRI-COL), kteří nám nejen doporučili veterináře specialistu, ale také chovatele našeho dalšího pejska, tentokrát již s PP. Doporučenými chovateli byli manželé Kunešovi CHS Z Voldušského Vrchu. Ještě s Falkem jsem je navštívila, složila zálohu na černého, dominantního pejska a výběr jsem nechala na nich. Když člověk ví, že se musí rozloučit s kamarádem, těžko se vybírá "náhradník". Ti dva se minuli o tři dny, které byly k nepřečkání. Ani ORIN to s námi zpočátku neměl snadné, protože jsme ho srovnávali s pro nás dokonalým Falouškem. Dnes už vím, že srovnávat se nedá. Každý pes je jedinečný a má své přednosti. Orinovou předností byla až neskutečná pracovitost. Mazlit se moc nemusel, ale člověk s flintou by ho odvedl a ani by se neohlédl. Při jedné z návštěv v té době již spřátelených manželů Kunešových, zavelel pan Kuneš :" Zbyly mě tu dvě feny(Mona a Buffy), udělejte s nimi OVVR a prodejte je". Jak řekl, tak se i stalo, ačkoli ne tak docela. Mona s námi zůstala o něco déle, než bylo původně v plánu a dala vzniknout naší chovatelské stanici. Člověk si v určitých životních situacích připadá jako takové "pimprle" osudu, a přesně to byl i náš případ. Feny jsme nikdy nechtěli, najednou jsme měli dvě a nějaký závistivec nám otrávil Orina. Kdyby jsme je doma neměli, tak jsme se z toho asi všichni zbláznili.

 

 

Aktuality:

Caitlin (Kačenka) 6 měsíců 2.10.2011

Fotky štěňátek 12 týdnů 25.6.2011

Fotky štěňátek 10 týdnů 11.6.2011

Fotky štěňátek (cca 9 týdnů) Pan Modrý

Fotky štěňátek (cca 7 týdnů) 14.5.2011

Fotky štěňátek (cca 6 týdnů) 7.5.2011